Největší oblibě se ostropestřec těšil v 16. století. Tehdejší léčitelé používali jeho výtažky zpočátku na každé „zapíchání v boku“, později se stal součástí každého...Zdroj: http://www.ordinace.cz/clanek/ostropestrec/
Největší oblibě se ostropestřec těšil v 16. století. Tehdejší léčitelé používali jeho výtažky zpočátku na každé „zapíchání v boku“, později se stal součástí každého...
Největší oblibě se ostropestřec těšil v 16. století. Tehdejší léčitelé používali jeho výtažky zpočátku na každé „zapíchání v boku“, později se stal součástí každého jaterního medikamentu. Poté se na ostropestřec trochu pozapomnělo a teprve v poslední době je mu opět věnována velká pozornost. Ze semen se totiž získává tzv. silymarin - nejdůležitější rostlinný lék na jaterní problémy.
Hlavní účinek nese silymarin - souhrnné označení více látek (zejm. flavonolignanů). Silymarin má řadu příznivých účinků, zejména však na správnou funkci jater. Vede ke zlepšení metabolismu jaterní buňky, stabilizuje její buněčné membrány, podporuje regeneraci jaterní tkáně a je výrazným antioxidantem (odstraňuje nebezpečné látky, zvané volné radikály).
Ostropestřec mariánský je statná bodlákovitá rostlina s červenofialovými květy a tuhými bíle skvrnitými ostnitými listy. Pochází ze středomořských teplých oblastí a u nás roste především na zahrádkách. Kvete od června do srpna. Plody - semena, která jsou zdrojem silymarinu, se sbírají krátce před úplným dozráním, což bývá koncem léta. Ostropestřec je známý též pod latinským názvem Silybum marianum nebo Carduus marianus.
Důležitou funkcí jater je schopnost zneškodňovat nepotřebné látky nebo škodliviny jako jsou např. chemické přídavky potravin, léky, alkohol, ale i toxické látky z hub či virové infekce. Silymarin je v tomto boji pro játra výborným pomocníkem. Podněcuje syntézu bílkovin a tak podporuje regeneraci poškozených jaterních buněk. Významná je i regulace spotřeby glutathionu (látka tělu vlastní), který je velmi důležitý pro detoxikační procesy.
Možná rizika
I když je silymarin bezpečný, nedoporučuje se podávat dětem do pěti let. Rovněž není určen pro těhotné a kojící ženy. S možností alergické reakce je třeba počítat také u ostropestřce. Ještě než se rozhodnete užívat tento doplněk, ujistěte se, zda neužíváte lék se silymarinem, který Vám předepsal Váš lékař. Současným užíváním léku i doplňku stravy by mohlo dojít ke zbytečné kumulaci v těle.
Chceme-li připravit čaj z ostropestřce je vhodné semena nejprve rozdrtit na prášek. Složky silymarinu se (pro svou horší rozpustnost ve vodě), vylouží do čaje jen málo. Z tohoto důvodu je rozumné využít přípravků se stanoveným obsahem silymarinu. Jsou k dostání ve formě tablet nebo kapslí, které se zpravidla berou dlouhodobě (tři měsíce až jeden rok). Pro lepší vstřebání je vhodné podání s jídlem nebo po jídle. Během užívání silymarinu nepijte alkohol.
Silymarin jednak chrání játra zejm. antioxidačním účinkem (tzv. hepatoprotektivum) před škodlivými vlivy - jednak napomáhá obnově již poškozených buněk.
Poškození jater z nejrůznějších příčin - lékové otravy, virová (infekční mononukleóza-EBV, žloutenka) či bakteriální onemocnění jater, ale i časté popíjení alkoholu, které způsobuje tvrdnutí jater (cirhóza).
Poznámka: Víte, že existuje závislost mezi intenzitou nadužívání alkoholu a vývojem jaterního onemocnění? Již 20g u žen (asi 200ml vína nebo 60 ml whisky), resp. 60g u mužů (asi 1,2 litru 12° piva) může při denním příjmu během několika let vyvolat poškození jater.
7. října 2003